Historie národní házené

Národní házená je původní česká hra, která vznikla v roce 1905 díky třem učitelům tělesné výchovy. Prvním z nich byl Václav Karas, který hru nazval vrhanou s přenášením. Druhým byl učitel Josef Klenka. Ten v rocee 1909 představil hru s názvem cílová.

Další učitel – Antonín Kryštof pak upravil pravidla tak, že házená dostala charakter sportovní hry. Později tuto hru přejmenoval na házenou. Jeho základy jsou v podstatě zachovány u národní házené dodnes. Podle jeho pravidel se házená poprvé hrála už v roce 1907. Propagoval tuto hru i mimo Prahu, aby se šířila po celé republice. Hrála se dokonce na sokolských sletech, v Jugoslávii a v Rusku.

Během první světové války kluby házené zanikají, k velkému oživení dochází po roce 1918. Vznikají nové kluby a díky tomu byl vytvoření přípravný výbor, který měl za úkol zorganizovat kluby v jeden celek. V roce 1926 byl založen Československý svaz házené a ženských sportů, vzniklo deset poboček a mezi nimi i Hanácká se sídlem v Přerově.

V roce 1921 byla v Paříži založena Federace ženských sportů a házená byla uznána za mezinárodní kolektivní hru a její pravidla byla beze změny přijata. V roce 1930 se pořádalo první mistrovství světa v házené žen. Házená se stává velice oblíbenou a dochází k jejímu neustálému rozšiřování.

Za Protektorátu Čechy – Morava byla sice činnost Sokola pozastavena, ale házená se těšila velké oblibě. Během 2. světové války bylo např. v Hanácké župě registrováno 96 klubů, 156 družstev a 3900 hráčů.

V listopadu 1944 vyšla nová pravidla házené, která měla tyto podstatné změny:

Byly stanoveny trojí rozměry hřiště: 45×30 m, 51×34 m, 48×32 m. Byla zavedena změna v rozdělení třetin, takže střední třetina byla pohyblivou podle velikosti hřiště (15,18,21 m). Bylo upraveno provádění všech hodů, hlavně trestného.

Rozmach házené za Protektorátu měl i stinnou stránku, a to izolaci v mezinárodním styku. V 50. letech se objevuje další druh házené s jinými pravidly – handbal. Tato izolace se ještě prohloubila v roce 1947 kongresem IHF, který připravil podmínky k dalšímu rozvoji házené podle mezinárodních pravidel bez přihlédnutí k československé házené.

Nakonec došlo v roce 1952 k ustavení dvou samostatných sekcí při SVTVS pro házenou a českou házenou. V roce 1953 bylo rozhodnuto, že budou uznány dvě verze této hry- mezinárodní házená – handbal ponese název házená a naše původní házená bude házenou českou. V roce 1971 byla přejmenovaná na národní házenou a tento výraz používáme dodnes.

V roce 1949 došlo k další úpravě pravidel, kterou se podařilo vyřešit otázku statické obrany. Bylo zavedeno pravidlo, že záložníci musí opustit vlastní obrannou polovinu hřiště, jakmile míč přešel z pole středního do pole útočného, Bylo zavedeno střídání hráčů, držení míče tři sekundy a driblování míčem jen třemi úkony za sebou.

Hra se velmi zkvalitňovala díky odbornému nácviku, příručkám, článkům v odborných časopisech, kurzům a soustředěním hráčů a trenérů. Házená dostávala odborný a vědecký základ. V roce 1952 došlo k další změně pravidel. Driblování s míčem bylo dovoleno jen se dvěma úkony (nadhoz nebo úder o zem), třetím již musela být přihrávka. Největší zájem SVTVS se soustřeďoval na mládež, která hrála četné turnaje dorostu a žactva.

V roce 1952 v soutěžích SHM hrálo 1 618 družstev s 16 000 mladými hráči a hráčkami. Zájem mládeže o českou házenou potvrzovaly přebornické soutěže dorostu i žactva s vysokou hráčskou dovedností. Největšího rozvoje dosáhla česká házená v roce 1954, kdy sekce české házené při SVTVS organizovala 447 oddílů a v nich 26 125 hráčů.

Ustavením dvou sekcí pro házenou a českou házenou česká házená velmi utrpěla a její snahy o rozšíření na Slovensko neměly trvalého výsledku.

Vrcholnými zápasy v národní házené byla mezizemská utkání Čechy – Morava. První utkání žen Čechy – Morava s výsledkem 1:5 se hrálo 30. 6. 1922 v Prostějově. Muži hráli první nezázemské utkání 24. 5. 1942 v Praze s výsledkem 13:6 ve prospěch Čech. Za druhé světové války získala tato utkání popularitu i tradici a dodnes jsou házenkářských svátkem.

Soutěže družstev se hrály do druhé světové války vylučovacím způsobem, pak jako zemská mistrovství s finále o přeborníka republiky. V roce 1941 se začaly hrát ligové soutěže mužů i žen a od té doby se hrají dodnes.

Každoročně jsou vyhlašováni přeborníci ČR ve všech věkových kategoriích. Na nižší úrovni se hraji krajské přebory, dále jsou to I. a II. liga muží i žen.

Největším svátkem národní házené jsou mezizemská utkání výběrů Čech a Moravy u mužů a Západu a Východu u žen (na Moravě je málo ženských ligových družstev).

V mládežnických kategoriích ve stejném termínu jako Čechy – Morava probíhá turnaj výběrů jednotlivých oblastní ve všech kategoriích – Superpohár.

Podívejte se na pořad z archivu ČT o historii národní házené z roku 1988 – Vrhaná s přenášením.